Voňavá

Vstoupíš-li jednou do útrob třinácté z komnat
musíš se jednou a pro vždy něčeho vzdát
Zatím však máš ještě pár minut času věci v hlavě svý srovnat
Jestli to vůbec za to bude stát, až překročíš práh

Voňavá, ještě tak mladá jsi holka
Voňavá a z toho kdoví co kouká

Jestli dočkáš se vysněných změn
vůbec není tak jisté snad
proto vláčíš za sebou strach – taky máš čeho se bát
Třeba jsi právě teď v nesprávnej čas
na špatným místě a co spí v útrobách třinácté z komnat,
dál mělo by spát

Voňavá, ještě tak mladá jsi holka Voňavá
a z toho kdoví co kouká

Mladá jsi holka a není pevnost ve které přetrváš navěky
Věčná pohříchu je zas jen věčnost bez konce štvanice
a v ní jsi jen obětí

Jsme jako útržky předlouhých vět,
které nemají smysl Třináctá z komnat
jen zlatá schránka pro naději
Na místo brány ven z vězení, co tvoří tvá mysl
Chystáš se právě teď otevřít jen Pandory skříň

Voňavá, ještě tak mladá jsi holka Voňavá a z toho kdoví co kouká Voňavá...