Cizí muž

Tvůj smích je zpěv mincí na dluhy
a pláč jak pod kůží ostruhy.
Je déšť a do všech ulic
soumrak nasál černou tuš
a v tom dešti,v srdci města,
uvíz chlápek,jeden ze sta,
o němž se ti v noci nezdá-cizí muž.
Co si přát,když se v loužích zrcadlí
tváře hvězd,které z nebe nespadly.
Pohříchu,ti všichni co hledaj za noci plné úkladů,
odpovědi na otázky,
přečtou si je,bez nadsázky,
leda v očích němé krásky z výkladu.
Tak třeba já-pan bezejmenný,
chlápek od vedle,
o kterém po setmění
sotva sníš.
Co tě znám,jsem od nepaměti
pro tebe nejvýš
jen chlápek od naproti
a každej den se na svět díváš
skrze mojí bledou tvář.
Tvůj smích je zpěv mincí na dluhy
a pláč jak pod kůží ostruhy.
Je déšť a třebaže
úsvit vysál už zpátky do
nebe cáry noci bez obtíží
a mý oči spánek tíží,
dál tu čekám na refýži
na tebe.